Nečekané úmrtí
Dne 2. 6. 2011 nečekaně zemřel můj nejlepší kamarád Alf. Tento den pro mě zůstane již navřdy černým dnem. Těžko uvěřit tomu, že už je Alf navždy pryč. Že už ho nikdy neuvidím. Už ho nikdy nebudu moct pohladit. Už se mu nikdy nepodívám do jeho velkého upřímného oka. On už mě nikdy nebude utěšovat. Už nikdy neucítím jeho teplý dech na své tváři. Nemohla jsem se s ním ani rozloučit. Nemohla jsem dělat vůbec nic. Můžu jen plakat, což není zrovna rozumné řešení, ale v takovýto moment mě nenapadá nic lepšího a ani se mi nic lepšího vymýšlet nechce. Tolik bych si přála být s ním alespoň na chvíli před tím, než umřel a říct mu jak moc ho mám ráda...