19. 06. 2011
Nemůžu se dočkat až bude konec června! To totiž pomine zákaz ježdění na koně od mojí maminky. Těším se na Centici a na Monču, i když to nebude tak úplně ono poněvadž Lea bude v Německu až do konce prázdnin. Bez Lei to nebudeme my, nebude to naše nesmrtelné trio. Navíc jsem teď úplně na dně kvůli tomu, že jsem nebyla na koních hrozně dlouho. Jsem na nich závislá. Jakmile nejsem u koní alespoň jednou za měsíc, dostávám se do depresí. Nevím jestli je to nějaká nemoc nebo co, ale už se to nedá vydržet. Pořád jen chodím a zkuhrám. Čím víc se blíží kone června, tím víc jsem napjatá a těším se na další den strávený s Centurií a Moničkou. Neuplyne den kdy bych na ty moje holky nemyslela. Těším se na ty skopičiny co zas budeme vyvádět. Nezapomenutelným zážitkem pro mě byl zimní den na Los Dos kdy mi byla taková kosa, že jsem si musela zkřehlé a neohebné prsty nahřívat nad čerstvým koňským koblížkem 
. Monča mi říkala, že by bylo účinější strčit do toho lejna ruce úplně, do toho se mi ale moc nechtělo. Těším se jak blázen a počítám každý den. Kéž už by to bylo!